Kvakérské srdce

Blahouš Kluc

„Je to daleko?“ Ptám se. „Jasně.“ Mlží Svinča. Stoupáme a necháváme za sebou serpentiny. Tak daleko to zase od Klášterce není a mezi chatami parkujeme auto. Pak už jen po svých. Zvolna vnikáme hlouběji a hlouběji do údolí, ve kterém hlučí jen Prunéřovský potok. Celý ráz krajiny je poznamenán barevnými tlapami podzimu. Slunce si zvesela zpívá svou sluneční sonátu a my očumujeme skály, které lemují údolí. Přecházíme můstek přes potok a začínáme stoupat, narazíme na cestu, chvíli po ní jdeme a Milan mi s úsměvem ukazuje věžičku ve svahu, na kterou narazil při svých toulkách s Květulí.  

„Tak jsem přemýšlel, jak tu věž nazvat, ale pak to logicky vyplynulo, když se Květa ptala, kdy pojedu na PLOTNOVOU VĚŽ“. A už to jede, likvidujeme nálety, čistíme okolí a přemisťujeme ty dva padlé smrky. Občas se sklouznu po prdeli nebo zapadnu do díry po nějakém „zvířátkovi“. Svinča shazuje z vrcholu volné žudráky a já lezu na druhý vrchol přes borůvčí. Pěkně jsem se uprasil, ale to neva. Vzhledem k tomu, že je proti očekávání v podstatě celá skála mokrá, tak si nevyzkouším krásnou údolní linii, kterou už Svinča zhodnotil. Alespoň zkusíme trochu suchou západní stěnu, do které se po hlavě vrhne Milan. Pár boulderových krůčků na hranici pádu a šup, už přelézá za hranu, kde laboruje na mokrém mechu. Radši to dám za ním na druhém. A máme tu krasavici zvanou „Morální 5“. Jsem na vrcholu a nemůžu se vynadívat krásně zbarveného údolí. Ale ještě máme dost práce před sebou. Slézám dolů pro materiál a už kutám na vrcholu díru pro vrcholovou knihu. Trvá mi to hodinu, Svinča mezitím popíše už vylezené cesty do nové vrcholovky. Poslední údery kladiva se ztrácí v temnotě. Milan se mazlí s plechovkou na vrcholu věže a já ho prostě musím zvěčnit. Slézáme k batožině, hlavně nic nezapomenout. Především důkaz naší činností, tedy namalovat šipky. Klopýtáme ve tmě přes drny a uhýbáme zrádným větvím smrků. Konečně jsme na cestě, a když nás lapí signál, vidíme, že nás oba shánělo pár telefonistů. Ale my jsme se jim schovali v kvakerském ráji. Chi.

Blahouš :)