Jubileumsgrat

Ludva Kostka

16. – 18. 3. 2005

Již se nedalo déle čekat. Termín byl daný. Chuť do hor velká. Nač otálet. Počasí jakžtakž.

16.3 v 16h přejíždim k Honzovi. Hned nasedáme. Jedeme směr GAPA. Cílem je nejvyšší hora Německa Zugspitze 2962 mnm.

Cesta utekla rychle. Na parkovišti jsme jediné auto. Ještě něco naspat.Ráno.Balíme se úsporně.

Přibívá turistů. Druhou lanovkou nahoru. Natáčíme na kameru.

Začíná náš přechod. Zapínám hodinky. Na mobilu apku o pohybu. Počasí pod mrakem. Nemá sněžit. Z vrcholu sestupujeme po hrebeni. Místy fakt široký jen na pohory. Je pocukrováno. obr1

Fotíme se. Z turitů, dnes nejde asi nikdo na hřeben. Honza už tu v létě byl. Já ne:-)Dáváme bacha na převěje. Postupujeme svižně. Solo. Jedno místo musíme slanit. Obr2 To už je kolem 12h. Ještě dvě a budeme snad u bivaku.  Přelézáme stěnky vysoké i menší.

14h – po 5h červená bouda. Jídlo. Odpočinek. Zevlování. Vaření. Spánek. obr3

Záped slunce. Noční fotky městeček. Opět spaní. Nikdo k nám nedorazil.

Ráno. Klídek. Nošení sněhu. Pití. To nejdůležitější.

Odcházíme odlehčeni o nějaké jídlo. Už od rána svítí sluníčko. Má sílu. obr4 Lepí se sníh na mačky. Oboucháváme. Obr5 Po té co jsme obešli vlevo veliký skalní masiv nás čeká výstup na vrchol Alpspitz 2628. obr6 Po třech hodinách. Spousta skialpinistů je kolem. Děláme fotky. Za žebro dáváme čokotyčku.Běžíme rozbředlým sněhem dolu. Spíše jdeme. Místy couvám. Expozice je úžasná. Na stanici lanovky odpočinek. Pohoda. Dole již jen vláček. A hurá domu.

Rekapitulace: Přechod Zugspitze na Alpspitze

                       Čas: 8h

                       Km: 7km

                       Bivak jedno.

                       Převýšení: hodně

Účastníci: Honza Žizka