Baltazar Cup

15.7.2000

Autor: Petra Honáková

Jak to všechno začalo?

Začalo to článkem Leonarda da Svinchi v Mantaně 1/2000 Nové trend(k)y, kde popsal novou adrenalinovou aktivitu zvanou PULTURISTIKA. Vzniknout jí nechal Antonio Pultario Baltazar ve Vysokých Tatrách a jedná se o chození po horách s obrovským báglem (asi 35 kg) a musí vykazovat určitý stupeň neužitečnosti. Člověk psychicky zodolní a vytrénuje si páteř i menisky. A i když máte chuť vysypat všechny kundály do křoví, každý správný pulturista ví, že skrze utrpení vede cesta k věčné blaženosti. (krátký výtah z článku)

A Antonio Pultario Baltazar nemohl nezareagovat a rovnou k odpovědi uspořádal 1. ročník Baltazar Cupu, kde za duchovního otce označil Leonarda a sebe za průkopníka této nové out-door aktivity. Přibral si pulturistiku jako novou životní filozofii a chce ji vnést do povědomí všech exotů toulajících se po horách, aby tam jen bezduše nepobíhali.

Start pod Jezerkou, trasa - kudykoliv na vrchol, způsob dopravy - po vlastních nohou, souběžně i rukou. Hodnocen má být čas, hmotnost zavazadla, stupeň neužitečnosti obsahu a celkový vzhled účastníka. (krátký výtah z článku)

Baltazar Cup 2000

V pátek večer domluveno, že mě Jírአvyzvedne kolem devátý, stavíme se pro Leonarda a frčíme na Jezerku, kde se má konat 1. ročník slavného pulturistického výstupu Baltazar Cup. V autě už sedí Pepíno a když dorazíme pod Jezerku, kde máme spicha taky s ostatníma účastníkama, jsme první. Ale hned v závěsu příjíždí Radka s Haňulí, a tak neleníme a vylejzáme z auta, přestože prší. Samo, že za chvilku jsme tam zpátky. Ale to už je asi 3/4 na deset a doráží hlavní pořadatel Tonda s LeTošem, Bráchou a Párkem.

Super, všichni vybalujou svoje baťohy - LeToš nezklamal a přijel s nůší, Pepíno s krosnou, ostatní mají kletry narvaný k prasknutí. Tonda, aby náhodou neměl lehčí baťoh, přivazuje pneumatiku, ale po zatěžkávací zkoušce ji zase rychle odvazuje.

Váha zapsána, čas startu taky, a tak hurá na vrchol. No, Tonda běží, aby tam byl první, LeToš se nenechá zahanbit a my ostatní tak trochu pozadu. V první zatáčce Párek odpočívá, tak se k němu přidávám - přestože nemám skoro žádnou zátěž - a vyčkáváme, až se ostatní ztratí z dohledu - Párek zná zkratku. Po nějakém tom přímém stoupání zjišťujem, že ostatní máme nad hlavama a že zkratka je asi jinde. Ale to nás neodrazuje, abysme v příští zatáčce zase neodbočili z cesty a nešli jinudy. Fakt je, že to cesta byla hezčí, i když takovým menším suťoviskem, zase jsme viděli krásy skal Jezerky. Je to tady pěkný. Po 3/4hodinový chvilce dorážíme na vrchol, kde Jírአzapisuje Párkovi čas - je, chudák, předposlední a pak scházíme do závětří, kde už skoro všichni až na Pepína jsou.

Někdo rozdělal oheň a už se chystáme na zhodnocení obsahu zavazadel. Takových kundálů jste snad ještě nikdo neviděl. LeToš prohrábl garáž, Pepíno asi půdu a ostatní, co kde našli. Opět zhodnocení na body - neužitečnost obsahu, celkový vzhled účastníka - a teď k ohni, protože zrovna teplo nejni. A Brácha má buřty … ještě jsme si zablbli s některýma věcma a už dolů - Jírአs Leonardem se chystaj na prvovýstup.

Všichni se scházíme pod Jezerní stěnou - i když někteří čekaj jen na Pepína, který běžel k autu a zpět - a hele, kdo tady nejni - Pavlis. A Leonardo se pouští do výstupu. Chvilku na to ostatní odcházejí a zůstáváme jenom čtyři: Leonardo da Svinchi, JíráŠ, Pavlis a já.

Svinča navrtává první nejt a my s Kopejdou se vyhříváme na sluníčku. Za chvíli slyšíme, jak Svinča sestupuje a střídá ho JíráŠ. A za další chvíli nastupuje Kopejda, kterej to dolejzá, za ním Jírአa Leonardo se vzdává - bolí ho zuby.

No, a teď už dolů.

A zhodnocení na závěr? 1. místo - LeToš, 2. místo - Pepíno, 3. místo - Antonio Pultario Baltazar, 4. místo - Párek a 5. místo - Brácha.