Geologie stř. Krušnohoří
|
Střední část Krušných hor je ohraničena na západě nejvyšší horou Klínovcem 1244 m n.m. a na východě Cínovcem. Mnozí odborníci soudí, že Krušné hory vznikly tzv. Variským vrásněním v mladších prvohorách (tj. před 225 - 320 mil. let). Někteří připouštějí ještě starší vrásnění z doby předprvohorní (tj. před 570 mil. let). V Krušných horách převažují metamorfované (přeměněné) horniny tzv. krystalické břidlice. Zkráceně se hovoří o krušnohorském krystaliniku, které je samostatnou jednotkou Českého masívu. Krušnohorské krystalinikum vzniklo dlouhodobou tektonickou a tepelnou aktivitou vycházející z větší hloubky zemského pláště. Zvýšená teplota a tlak přeměňovaly již v předprvohorách mořské sedimenty s různou intenzitou až do konce starších prvohor (tj. před 400 mil. let). Celý metamorfní pochod byl doprovázen jediným cyklem žulového (granitového) magmatizmu. Vývoj krušnohorského krystalinika byl ukončen posledními intruzemi (hlubinnými výlevy) žulového magmatu v mladších prvohorách (tj. před 225 - 320 mil. let). Mimo oblast Krušných hor zasahuje krušnohorské krystalinikum daleko směrem k (J) a (JV) do podloží třetihorních sedimentů a pod vulkanity Českého středohoří. Krušnohorské metamorfované horniny se tradičně dělí na šedé a červené ruly. Červené ruly vznikly přeměnou hlubinných vyvřelin (žula, granodiorit) a zahrnují migmatity, ortoruly, kataklastické žuly (žuloruly). Jejich název "červené" pochází od načervenalého zbarvení horniny vlivem přítomnosti hematitového pigmentu v živcích. Šedé ruly vznikly přeměnou sedimentů (usazenin) a podle intenzity přeměny se dělí na tři skupiny: pararuly až svorové ruly, svorové ruly až svory, poslední, nejméně přeměněnou skupinou, jsou fylity. |