Přechod hřebene Hochwurzen - Giglachsee
Rád bych se podělil o krásnou hřebenovku s parádními výhledy nejen na masiv Dachsteinu, kterou jsem přešel v rámci dovolené u Schladmingu. Už podruhé jsme bydleli v rodinném penzionu Platai ve vesničce Rohrmoos. Co by kamenem hodil, pouhých 900 výškových metrů, se téměř za domem vypíná kopec Hochwurzen 1849 m. Sice na něj vede lanovka, ale to by nebyla ta správná hra. Po snídani jsem si na něj zrychleně vyšel. Kolem do kopce funící omladiny se prohnal Tazmánský čert. Po dosažení vrcholu jsem pokračoval hřebenovkou označenou č. 60 přes Kleine Hochwurzen 1840 m s horským křeslem, Rossfeld 1919 m se symobilickým památníkem na vrcholu a Guschen 1982 m s tradičním křížem. Před Guschenem v sedle Latterfuss Sattel přecházím na stezku č. 773. Podle mapy se zdánlivě pomalu stoupá, nicméně mezi vrcholy jsou poměrně výrazná sedla, do kterých se někdy i zprudka klesá. Za posledním jmenovaným vrcholem jsem již potkal pouze Čecha se dvěma dětmi. Dále jsem podcházel vrchol Hochfeld 2189 m, kde se na mě pomalu valily mraky, které jasně předznamenávaly zhoršující počasí.
Chvíli jsem si sedl a dal konečně něco k jídlu. Zde mě předběhl německy mluvící párek. Přišlo pár kapek a to mě opět rozhýbalo. Dále se zprava podchází Schiedeck 2339 m. Zřejmě jsem i narazil na cestičku, která je naznačená v mapě a má směřovat k vrcholu, nicméně cesta byla tak nečitelná a počasí se zhoršovalo, že jsem raději uháněl dále. Celou dobu má člověk pocit, že se nachází někde v Nízkých Tatrách, ale jak se člověk blíží ke Kampspitze 2390 m, kterou obchází prozměnu zleva, tak se dostává do vysokohorského prostředí, kde vládne pouze kámen a ledovcová jezera.
Posledních pár kilometrů překračuju i několik sněhových polí a občas terén vyžaduje mít pevný krok kvůli strmému terénu kolem. Je to neskutečné, ale poměrně dlouhou dobu potkávám pouze pasoucí se zvířata, ale lidi nikde. To je odměna. Poté začnu klesat kolem jezera Brettersee, což je krásné místo. Zde narazím jen na pár lidí. Konečně mě hory vyplivnou ve strmém svahu nad Unterer a Oberer Giglachsee, přičemž jsou tato krásná jezera místní atrakcí.
Slyším nějaký dětský křik a říkám si, že to na mě křičí Blažek, ale nevidím ho. S Renčou totiž přijeli z druhé strany autobusem a to mě přimělo sestupovat do pravého údolí, kde je Ursprungalm s autobusovou zastávkou. Přibrzdím na chatě Ignaz-Mattis-Hütte, kde do sebe naleju konečně pivo. U jezera opět na mě někdo křičí a to už rozeznávám Blažka s Renčou, jak se vzdalují od chaty. Po shlédnutí mapy je mi jasné, že pospíchají na autobus. Tak vyrážím za nimi a pomalu zrychluju až do běhu, kdy je konečně zastihnu kousek nad chatou, kde je autobusová točna. To je radosti. Během chvíle přichází déšť, který zavírá dveře případným odvážlivcům. Cesta autobusem přes serpentíny je pouze pro otrlé...
Délka cca 20 km, převýšení směrem nahoru 1670 m, směrem dolů 1050 m, předepsaný čas na cca 9 hod., přechod absolvovaný za méně jak 6 hod.
Blahouš