Frankenjura – podzim 2024

Hurá, Frankenjura! Takto bych třeba před 15 lety neskandoval. Ale v současné době s rodinkou po boku a kamarády, kteří lezou velice slušně, jen to chce nasbírat zkušenosti na ostrém konci, se mi jeví Jura jako skvělá oblast. Nejsem žádným znalcem oblasti a takto to i vypadá, prostě objevujeme, což je prima. Potřebujeme dobře přístupnou oblast pro děcka, spíše kratší cesty, abychom se stačili rychleji střídat, lehčí cesty, aby si každý užil a pokud možno si užít sluníčka.

O ubytování v apartmánu ve Weissenohe se tentokrát postarala Pavlína, což hodnotím jako super volbu. Pro dvě rodiny jsme měli místa až dost a zázemí bylo příjemné.

25. 10. 2024 V příjezdový den vždycky panuje trochu chaos. Nakonec jsme se odpoledne částečně vybalili na baráku a přejeli do osvědčené oblasti Leupoldsteiner Wand, kde jsme již něco přelezli na jaře. Vždycky každého s trochou nadsázky upozorňuju na to, že na lezení si lze vytvořit závislost. V tomto ohledu tomu asi v současné době nejvíce propadla Pavlína, a tak se snažím rozvrhnout cesty tak, aby ukojila svou touhu. Na druhou stranu má ženuška se rozlézá po operaci, takže to vše sladit není úplně jednoduché. Na rozlez tedy rychle přelezu Der Weg durch das Auenland 4, ostatní za mnou, a pak jsem již zvědav, jak si Pája poradí s Wetterspitze 5, což je moc pěkná a poměrně dobře zajištěná cesta. Od jara se Pavlína pěkně rozlezla, takže cestu přelezla s nadhledem. Opět se vystřídáme všichni, Radim, Renča a já. Děti si hrají v bezpečné vzdálenosti, což je na této oblasti neocenitelné. Tentokrát jsme zde i sami. Před setměním volím papírově lehčí Verschneidung 4+, to se mi na pohled moc nezdá, ale je to čtyřka, ne?! Nakonec na poměrně silových chytech, uklouzaných stupech a s bahnitým výlezem dost bojuju, a rozhodně bych jí nedoporučil někomu, kdo leze pětky. Všichni mě následují a můžeme zabalit. S Blahouškem si kopeme u auta a toho to dost baví, takže mě to taky baví.

26. 10. 2024 Viktorka se probouzí s kašlem, takže co s tím, abychom děti v mlžném dni moc nepřetěžovali? Jdeme se projít do Hiltpoltsteinu na místní zámek, ale nejsme schopni najít otevřený vstup, takže se kocháme vesničkou. Druhá rodinka jede do tepla a my jdeme na místní hřiště. S Blažkem bagrujeme, hrajeme fotbal a užíváme si rodinou pohodu. Poté jedeme do Weissenohe na oběd, ale strašně dlouho čekáme. No nic, Radimovci si zatím odpočinou. Poté vyrážíme bez Viky a Radima do Betzensteinu. Ukázalo se slunce, což dohromady s prorezivělým listím má nádhernou podzimní atmošku. Na parkovišti vidíme, že je celá oblast ve stínu, což odmítám. Pavlína navrhuje oblast Drei Zinnen, to jsou tři dominantní skalky umístěné nad vsí Grossenohe. Výborná volba. Už nám nezbývá moc času, tak sólo s lanem za sebou vyběhnu Nebenturm Südseite 3+.

Holky za mnou. Poté Pavlína opět s nadhledem vyleze pěknou Norwestkante 4. Zatímco Renča leze, řádím s Blažkem na louce pod skálami. Abychom měli všechny tři vrcholy, volím Mittelturm Westwand 6-, což je krásná cesta, ale asi trochu lehčí. Holky si pochvalují. Nakonec si říkám, že bych měl zkusit Südestkante 6-. 

Na pohled mi přijde nejasné řešení traverzu do hrany. Při traverzu zprava doleva se proti slunci snažím najít nějaký chyt za hranou, držím se jen lišty a nohy jsou na lesklém stupu. Přejdu na hranu a obtíže stále nepolevují. V jednu chvíli mi na naleštěných chytech i ujedou nohy. Cestu po pěkném boji přelézám a raději jí doporučuju jen Pavlíně. I na ní vidím, že jsem si obtíže jen tak nevysnil, prostě dá cesta zabrat fyzicky i psychicky. Parádní tečka v jediném slunečném dni výletu. Na parkovišti nás čeká Radim s malou. Přemístíme se skoro ve tmě domů a chlapi jdou na pivo.

27. 10. 2024 Na Juře opět vládne mlha, doufáme, že se rozptýlí. Jedeme na výlet na Burgberg Spies. Radim v mapě vyčetl, že je zde zřícenina a dětské hřiště. Od spodního parkoviště jdeme po sjezdovce, poté nás čeká jen malé torzo hradu. Holky si sbírají kytky a kluci mají fotbalovou bitvu. Je to prostě paráda s děckama. Na oběd se přesouváme domů a na lezení fasujeme Radima. Zkoušíme oblast Graischer Bleisteinwände, která se nachází v lese. 

Slibované slunce se nekoná, a tak lezeme v nejsvětlejším místě, který les nabízí. U skalky č. 16 (podle průvodce) nalézám do Halunke 5-, což je díky uklouzanému a silovému začátku určitě těžší. Radima raději na ostrý konec necpu, jdu do další cesty Eibenweg 5 s respektem. Nakonec je z této cesty moc pěkná lajna, i když se trochu musí zabrat. Ostatní za mnou si také pochvalují. Pavlína přijela s malou a přesouváme se něco přes 0,5 km na Greischenstein k Mönchslochu. U skalek je rozházená česká expedice a nějaká německá dvojka. Navrhuju Pavlíně, aby si rychle, než se setmí, přelezla volnou trojkovou hranu, Renča za ní. Blažek projeví přání si také zalézt. Dává si hranu dvakrát k první presce, tentokrát nehysterčí při spouštění, což potěší. Lezecký den zakončujeme metodikou, jak se tvoří štandy atd. Skoro za tmy se přesouváme k autu a večer se odvážeme u kytary.

28. 10. 2024 Ráno opět mlha, odjezdový den. Mám jasně nastaveno, že si ještě s Blažkem užijeme na nějakém hřišti, protože strávit čas s mrňousem mě baví víc, než popolézat v zatemněném lese. Radimovci míří do Bubenreuthu u Erlangenu, což je asi půl hodiny cesty na boulderovou stěnu, která má být největší na světě. Blažek mi u auta vytře zrak, že dává přednost jet na stěnu, než na hřiště, na které se celou dobu těšil. Žena se mi směje … Jedeme tedy za Pavlínou a v hale opravdu zíráme. Tři lezecká patra i s dětským obřím koutkem. Lezecké problémy jsou rozumně postavené, ne ty nesmysly, kterými se teď hemží světové poháry. Prostě pěkný lezecký zážitek.

Co závěrem? Frankenjura je opravdu krásné místo na zemi, a nejen kvůli lezeckým oblastem vstřícným svým jištěním. Naštěstí už jsem dozrál do stavu, kdy vím, že na lezecký výlet s rodinou nelze hledět lezcovou optikou co nejvíce a co nejtěžších vylezených cest. S dětmi je to také super zábava.

*Blahouš*

Zúčastnění: Pavlína, Viktorka, Radim, Renča, Blahoušek, Blahouš

Ubytování: Hüttenbacher str. 12, Weissenohe – Dorfhaus (lze zajistit i bez bookingu)

Lezecké oblasti: Leupoldsteiner Wand, Drei Zinnen, Greischer Bleisteinwände, Greischenstein, lezecká boulderová stěna v Bubenreuthu u Erlangenu