Westliche Törlspitze 2427m

06.11.2019 20:41
6.-7.11.2019
 
Na poslední akci letošní letní sezóny jsme po zhodnocení času a počasí vyrazili k těm bližším Alpám, na Německo - Rakouský hraniční hřeben Wetterstein. Odjezd byl tentokrát pozdě večer, takže do spacáků jsme na Wanderparkplatzu v jakési rakouské dědině zalehli hodně po půlnoci. Ráno byla pěkná kosa, ale taky pěkný výhled na okolní kopce. Rychle jsme pojedli, pobalili a vypadli. Protože na Meilerhüte je to dobře 1400hm a nikdo pořádně neví, kolik je nahoře sněhu. Cesta se klikatí zprvu lesem, pak v nekonečných serpentinách klečí a sutí. Nad hlavou je jenom stěna Wettersteinwandu. Ve výšce kolem 1400m začal být sníh. Pozvolna přibýval a kolem chaty už ho bylo 30 - 40cm. V 17 hodin jsme s posledním slunce dorazili na chatu.
Winterraum na Meilerhütte jsme měli jako obvykle jenom pro sebe. Na rozdíl od všech ostatních winterraumů tu není dřevo, ale všechno jede na plyn. V chatě je za mezistěnou několik mnoho PB lahví, na stole je sporáček a na zdi vafky. Topení má sice delší rozběh, ale zas krásně topí celou noc. Voda tu není vůbec žádná, takže jsme se dali do rozpouštění sněhu. Když není sníh, musí přinést všechna z údolí. Večer jsme se uradili , že původní kopec vzhledem k množství sněhu odkládáme na jindy, protože jsme ještě museli sestoupit a časově by se to nestihlo. A další den jsme už neměli. 
Ráno jsem vytáhl stativ před chatu a jen tak ve vestě jsem se jal fotit. Leč mi poněkud ztuhly prsty a s konstatováním, že takhle letních -5, které měly být podle předpovědi,  nevypadá, jsem zalezl dovnitř. Našel jsem bundu a teploměr a vyrazil jsem zas fotit. Špiritus v teploměru celkem svižně zmizel pod nulu a nakonec se ustálil těsně pod -13.Pozdní léto jak má být.  Když nás pořádně osvítilo, vydali jsme se na Westliche kopec přímo nad chatou. Rovnou hore kuloárem, co je hned vedle chaty. Byl vysněžený, zafoukaný, mačky se pěkně zakusovaly a za chvíli jsme byli nahoře. Rozhledy na Wetterstein, Karwendel a Meimingerkette prostě paráda. Vše však jednou končí a nám nezbývalo nic než sestoupit, poklidit winterraum a zas v nekonečných serpentinách dolů.
Doma pak 4 neděle utekly jako voda a hurá na Kitzsteinhorn na zahájení sezóny zimní.
 
Fotky jsou na  https://www.zonerama.com/OtoPavlas/Album/5755995
Autor: Oto Pavlas
Fotky z akce jsou v galerii Zonerama:
 
6.-7.11.2019
 
Na poslední akci letošní letní sezóny jsme po zhodnocení času a počasí vyrazili k těm bližším Alpám, na Německo - Rakouský hraniční hřeben Wetterstein. Odjezd byl tentokrát pozdě večer, takže do spacáků jsme na Wanderparkplatzu v jakési rakouské dědině zalehli hodně po půlnoci. Ráno byla pěkná kosa, ale taky pěkný výhled na okolní kopce. Rychle jsme pojedli, pobalili a vypadli. Protože na Meilerhüte je to dobře 1400hm a nikdo pořádně neví, kolik je nahoře sněhu. Cesta se klikatí zprvu lesem, pak v nekonečných serpentinách klečí a sutí. Nad hlavou je jenom stěna Wettersteinwandu. Ve výšce kolem 1400m začal být sníh. Pozvolna přibýval a kolem chaty už ho bylo 30 - 40cm. V 17 hodin jsme s posledním slunce dorazili na chatu.
 
Winterraum na Meilerhütte jsme měli jako obvykle jenom pro sebe. Na rozdíl od všech ostatních winterraumů tu není dřevo, ale všechno jede na plyn. V chatě je za mezistěnou několik mnoho PB lahví, na stole je sporáček a na zdi vafky. Topení má sice delší rozběh, ale zas krásně topí celou noc. Voda tu není vůbec žádná, takže jsme se dali do rozpouštění sněhu. Když není sníh, musí přinést všechna z údolí. Večer jsme se uradili , že původní kopec vzhledem k množství sněhu odkládáme na jindy, protože jsme ještě museli sestoupit a časově by se to nestihlo. A další den jsme už neměli. 
 
Ráno jsem vytáhl stativ před chatu a jen tak ve vestě jsem se jal fotit. Leč mi poněkud ztuhly prsty a s konstatováním, že takhle letních -5, které měly být podle předpovědi,  nevypadá, jsem zalezl dovnitř. Našel jsem bundu a teploměr a vyrazil jsem zas fotit. Špiritus v teploměru celkem svižně zmizel pod nulu a nakonec se ustálil těsně pod -13.Pozdní léto jak má být.  Když nás pořádně osvítilo, vydali jsme se na Westliche kopec přímo nad chatou. Rovnou hore kuloárem, co je hned vedle chaty. Byl vysněžený, zafoukaný, mačky se pěkně zakusovaly a za chvíli jsme byli nahoře. Rozhledy na Wetterstein, Karwendel a Meimingerkette prostě paráda. Vše však jednou končí a nám nezbývalo nic než sestoupit, poklidit winterraum a zas v nekonečných serpentinách dolů.
Doma pak 4 neděle utekly jako voda a hurá na Kitzsteinhorn na zahájení sezóny zimní.