100 let Vlkova věž

15.04.2020 14:03

Mám rád výročí a v životě lidském je 100. výročí velice významné. Proto jsem zimní období trávil tím, že jsem pročítal průvodce a hledal cesty, kterých se to týká. Ono nejde jen o to, že se honím za nějakým jubileem, ale tyto cesty se vyznačují logickou linií, často projevenou odvahou prvovýstupců a jsou vytyčené na věže. A nakonec, to setkání s legendami, protože například Otto Dietrich takovou lezeckou legendou musel být. Nechci čtenáři odhalovat roušku tajemství, a jestli chce vědět, kde pan Dietrich s konopným lanem před sto lety vytyčil další významné cesty na hranici možného pro normálního smrtelníka, nechť se začte do průvodce a nechá se jím vést do světa dobrodružství. Mně se nabídla první lezitelná možnost v daném roce a to výroční Stará cesta IV na Vlkovu věž v Ostřížích stěnách. Jedná se o moc pěknou linii, která začíná několika metrovou spárou se zajímavým přechodem a následuje nejištěná hrana až na zasloužený vrchol. Z velké skupiny, která se zajímala o zdolání cesty, jsem toho rána 4. 4. 2020 zbyl jen já. Nakonec se mě Jířovi zželelo, vzal rodinku a vyrazili jsme každý zvlášť do skal. Pod skálou se přibrouzdala skupinka, která chtěla cestu také zlézt. Nabídl jsem jim, že se můžou připojit, a že není kam spěchat, jde o výročí a ne o závod. Beztak Bělina je vždycky první. Trochu mrzlo, sluníčko na skálu ještě nedosáhlo, ale já jsem naštěstí dosáhl do chytu na rozhraní mezi spárou a hranou. Exponovaná hrana byla již za odměnu. A tak dobírám Jířu a Marušku, Filípek nás fotí, a zářím pod rouškou jako sluníčko. Ani metr cesty mě nezklamal a mohl jsem obdivovat um prvovýstupců. A samozřejmě, Bělina byl opět první … Pěkné narozeniny Stará cesto na Vlkovu věž.

*Blahouš*