Osobnosti z historie Krušných hor (1. část)

Milan Kutílek

Josef  Franz Brechensbauer  (1867 – 1945)

Narodil se 3.11.1867 v Chomutově. Pocházel z vídeňské měšťanské rodiny a jeho rodiče přišli do Podkrušnohoří z Rakouska za prací, když vypukla industrializace severních Čech.

Již jeho otec využíval každé příležitosti k vandrování a on tuto zálibu podědil. Už jako dítě chodil s otcem po horách a modrou a bílou barvou značili výletní trasy, popsané v dílku „Teplitzer Bezirkes“. Otec mu byl v turistice prvním učitelem.

Po škole a studiích v Chomutově působil na Teplicku jako kantor a roku 1913 je jmenován řídícím učitelem v Teplicích - Šanově. Jeho snem bylo propojit hřebenové cesty ze Sárska až do Slezka k řece Odře. Byl spolupracovníkem listu Teplitz-Schonauer Anzeiger (Teplicko – Šanovský oznamovatel) a v letech 1905 - 1920 redaktorem místního turistického časopisu Erzgebigs-Zeitung. V roce 1907 založil a vedl první lyžařský klub v Teplicích. Pátral po původu místních jmen osad, sbíral lidová pořekadla a přísloví. Mimo zaměstnání se ovšem věnoval Teplickému horskému spolku (Gebirgsvereinu), jehož byl předsedou v Teplicích a od roku 1925 byl hlavní vedoucí svazu německých Gebirgs und Wandervereine v Československu, který měl sídlo v Ústí nad Labem.

            Josef Brechensbauer zemřel v 78 letech 9. září 1945 ve svém domě v Zeidlerstrasse č. 12 v Teplicích, jeho manželka o několik měsíců později v teplické nemocnici 30.1.1946. Místo hrobů je neznámé.

Teplický horský spolek sdružoval:

T e p l i t z e r  G e b i r g s v e r e i n  f ü r  d a s  E r z -  u n d  M i t t e l g e b i r g e
von Ebersdorf bis Göhren
E r z g e b i r g s v e r e i n  B r ü x - O b e r l e u t e n s d o r f
von Göhren bis Kleinhan
E r z g e b i r g s v e r e i n  G ö r k a u
von Kleinhan-Kallich
E r z g e b i r g s v e r e i n  K o m o t a u
von Kallich bis Sebastiansberg
E r z g e b i r g s v e r e i n  P r e ß n i t z
von Sebastiansberg bis Dörnsdorf                                                                                     E r z g e b i r g s v e r e i n  K u p f e r b e r g
von Dörnsdorf bis Hofburg

  První krušnohorská hřebenovka (Der Erzgebirgs-Kammweg)

            Dne 28. 2. 1904 se sešli v Chomutově zástupci Horských spolků severozápadních Čech, kde se dohodli na vytvoření první značené cesty po hřebeni Krušných hor. A v roce 1906 byla na světě první mapa Krušnohorské hřebenové cesty. Cesta vedla po hřebeni z Děčína do Aše a měřila 240 km. Inspiraci si tvůrci hřebenovky vzali z již 2 roky existující  lužickohorské hřebenovky a proslulé soustavy chodníků Pizgauer Spazierganges v Alpách.

Nejvíce se o vznik hřebenovky zasloužil právě tehdejší zapisovatel Horského spolku z Teplic Josef Brechensbauer, jenž byl jako delegát na shromáždění 28. února 1904. Později napsal průvodce po hřebenovce.

Přes počáteční odpor a potíže, byla v roce 1905, za účinné podpory saských spolků, cesta po hřebenech z Děčína do Aše vyznačena, a to tabulkami s modrým hřebenem. Tím byly pro poutníky odemčeny cesty za krásami a zvláštnostmi Krušných hor.

Vznik hřebenovky provázely dohady, zda má jít o tzv. „čistou hřebenovku“, či cestu vést i po vyhlídkách a zajímavostech poblíž hřebenu. Nakonec byla zvolena čistá hřebenovka.

Cesta se podle Brechensbauera dala zdolat za 9-10 dní, respektive za 4-5 dní v zimě na lyžích. 

Tyto modré značky vymyslel v roce 1902 továrník August Otto z Varnsdorfu. Tu víc zkorodovanou zachránil v roce 1990 Mathias Großer ze Sebnitz v Sasku, když si po 60-ti letech chtěl připomenout, kudy chodil přes Bělou do Děčína do školy. 

Z historických podkladů sestavil M. Kutílek